Blog

Po přistěhovalcích z Maroka a Turecka a muslimech obecně se cílem útoků populistické strany PVV, s jejíž podporou vládne současná nizozemská koalice, stali občané států Střední a Východní Evropy. Geer Wilders, lídr PVV požaduje zřízení ohlašovny nepřístojností páchaných Východoevropany. Lidé z Polska, Rumunska a Bulharska vykonávají v Nizozemsku především špatně placenou, namáhavou fyzickou práci, o níž nemají Nizozemci zájem. Přesto populistická PVV podněcuje k nenávisti k těmto skupinám obyvatelstva. Zdůrazňuje, že Východoevropané narušují trh práce, berou práci rodilým Nizozemcům a navíc obtěžují své okolí alkoholismem a nepořádkem.
Samozřejmě, že se s názory PVV neztotožňují všichni, nicméně v Nizozemsku obecně sílí protivýchodní nálady, projevující se často čirými předsudky a diskriminací. Navíc prřůměrný Nizozemec nedokáže odlišit Čecha od Poláka nebo Bulhara.

Nizozemská vláda v souladu s koaliční smlouvu předložila návrh zákona, jenž zakazuje nošení oděvů zakrávajících tvář. Lidově se zákonu říká "boerkaverbopd" čili zákaz burky, ovšem zákon zahrnuje také kukly, helmy a masky, jimiž si obličeje zakrýávají často účastníci extrémistických demonstrací. Zakrývání obličeje na veřejnosti by se mělo vbrzku trestat púeněžním trestem v maximální výši 390 euro.
Vzhledem k tomu, že počet ortodoxních muslimek, které nosí burku nebo nikáb permanentně, se odhaduje v Nizozemsku na zhruba 150, neočekávají se komplikace se zavedením a dodržováním nového zákona.

Zpráva, kterou bychom očekávali spíše z Polska, otřásá již několik dní nizozemskou politikou. Zjistilo se totiž, že v určitých ortodoxně protestantských kruzích byli homosexuální muži více méně nuceni podstoupit křesťanskou terapii své "nemoci". Léčba spočívala především v intenzivním brainwashingu, při němž se homosexuálnové učili potlačovat své sklony a přeorientovat se na druhé pohlaví. Takto "vyléčení" muži se poté ženili a plodili děti. Že terapeutický účinek neměl dlouhého trvání je nasnadě, ovšem nejabsurdnější na celé proceduře je, že ji hradily zdravotní pojišťovny.

Sever Nizozemska v uplynulém týdnu sužovaly vydatné deště spojené se silnými vichřicemi, přicházejícími od moře. Kombinace těchto dvou meteorologických faktorů způsobila, že rychle stoupající hladinu řek nebylo možné snížit vypouštěním vody do moře, protože tomu bránily vysoké vlny a ostrý protivítr. Velké části polí a luk v provinciích Groningen a Frísko se tak dostaly pod vodu a obyvatelstvo několika obcí bylo třeba evakuovat. Na tři dny bylo z důvodu hrozící záplavy zavřeno i proslulé Muzeum moderního umění v Groningenu. Voda v přilehlém kanále totiž vystoupala nad 1,30 metru nad NAP (Normaal Amsterdams Peil = Normální amsterdamská hladina, což je referenční míra odpovídající průměrné úrovni mořské hladiny).

Nejvyšší literární ocenění udělované v nizozemské jazykové oblasti, tedy v Nizozemsku a Belgii, za celou uměleckou tvorbu letos obdržel nizozemský básník Tonnus Ooosterhoff. Již od začátku své básnické kariéry sklízel Oosterhoff literární ceny a oslavné kritiky pro svou odvahu, originalitu, humor a živou poezii. V současnosti je považován za jednoho z největších inovátorů nizozemského básnictví. U nás zatím vyšla jen ukázka Oosterhoffovy tvorby v antologii V Nizozemsku už nechci žít.

Pátečního pohřebu Václava Havla se za Nizozemské království zúčastní korunní princ Willem Alexander, jenž zde bude zastupovat královskou rodinu, a ministr zahraničí Uni Rosenthal za nizozemskou vládu. Obřad bude také živě přenášet druhý program nizozemské státní televize s komentářem bývalého ministerského předsedy Wima Koka. 

V neděli informovala všechna nizozemská státní média o úmrtí bývalého českého prezidenta Václava Havla. Havlovi byly věnovány rozsáhlé vzpomínkové pořady, v nichž o něm hovořily významné osobnosti nizoezmské politiky, které se s ním osobně znaly. V pondělí pak následovaly titulní články snad ve všech nizozemských celostátních denících, které věnovaly vzpomínku Václavu Havlovi jako mimořádnému člověku, jehož význam daleko překračoval hranice České republiky a jehož duchovní dědictví má svou roli i v Nizozemsku.
http://nos.nl/artikel/323306-vaclav-havel-overleden.html


Zítřejší průvod s ostatky pana prezidenta povede z Liliové ulice pod okny naší kanceláře. Rádi se k němu přiopojíme.

Co třeba dvojjazyčná Holandská čítanka, kterou letos vydalo nakladatelství Labyrint? Obsahuje povídky jedenácti současných nizozemských autorů v holadském originále s paralelním českým překladem. Ideální dárek pro vaše holandské přátele a smíšené páry. 

Gymnasta Epke Zonderland byl včera, 12.12.2011, vyhlášen holandským sportovcem roku. Letošní mistr Evropy ve cvicích na hrazdě se roku 2008 účastnil letních olympijských her v Pekingu jako první nizozemský gymnasta po osmdesáti letech. Sympatický blonďák Zonderland získal tuto cenu již jednou, a sice v roce 2009.

Belgie má po rekordním rok a půl trvajícím "bezvládí" konečně vládu. Novým premiérem této malé, ale velice komplikované země se stal Elio Di Rupo, syn italských přistěhovalců, vůdce valonských socialistů a bývalý ministerský předseda federálního územního celku Valonsko. Di Rupo je výjimečný v několika ohledech: je vůbec prvním premiérem nebelgického původu, v převážně katolické zemi se netají homosexuální orientací a Vlámy navíc dráždí svou krkolomnou nizozemštinou. Přesto to byl on, komu se po 541 dnech podařilo sjednotit rozhádané strany a sestavit vládu.

Vánoční stromeček si domů letos pořídí necelá čtvrtina Holanďanů. Vánoce se v Nizozemsku slaví méně než u nás. Pro většinu rodin je to jen příležitost, jak se sejít u dobrého oběda v pěkné restauraci. Přesto vlivem komerce ale vánočních oslav (a dárků) v Nizozemsku přibývá. Hodně lidí si zdobí stromeček, i když Štedrý večer neslaví, protože je to prostě hezké a hodí se to k zimním večerům, a u sousedů ho už také rozsvítili. Jelikož tradice vánočních stromků není v Nizozemsku zažitá, panuje také značná libovůle v tom, kdy se stromek začně zdobit a odstrojovat. Takže ozdobený stromeček můžete v některých domácnostech nalézt už teď. Mimochodem, z průzkumu deníku De Telegraaf vyplývá, že 11% Nizozemců považuje strojení stromečku za otravné.

Dnes večer bude většina holandských rodin pěkně pohromadě, u dobré večeřě, ve slavnostní náladě, a děti budou napjatě čekat, až Sinterklaas (tedy Mikuláš) zaťuká na dveře a nechá jim za nimi pytel plný dárků. Tím holandským maminkám a tatínkům končí předmikulášský stres, který nás v Česku teprve čeká v podobě předvánoční honičky, protože Pakjesavond (tedy večer 5. prosince) je pro Holanďany tím, čím je pro nás Štědrý den.